Kniha s názvom Moja vina a iné je prvý výber z poézie a prózy známej maďarskej autorky Virág Erdős (1968) v slovenčine. V Maďarsku jej vyšlo viac ako desať kníh poézie a prózy. Autorka v nich reaguje na súčasné spoločenské problémy, o jednej z tých novších napokon sama povedala, že kniha "dopomohla kolektívnemu zahanbeniu".
Lyrický debut rodáka z Liptovského Mikuláša (ročník 1981), ktorý básnicky vyrastal pod „krjelami“ Ivana Laučíka a Anny Ondrejkovej. V jeho poézii sa jazyk tradície synteticky mieša s jazykom nových technológií, tradičná obraznosť so sviežou vizuálnosťou digitalizovanej súčasnosti. (Na VŠVU v Bratislave vyštudoval odbor vizuálne umenie.
Autorská spolupráca maliara Jána Kudličku a básnika Juraja Kuniaka, vrátane grafika Pavla Chomu, prebieha už niekoľko rokov – ich prvým spoločným projektom bola rozsiahla monografia dokumentujúca tvorbu Jána Kudličku Mystérium krajiny / Mystery of Landscape.
Egona Bondyho netřeba představovat: guru několika generací nonkonformní mládeže, světec českého undergroundu, svérázný filozof, pozoruhodný prozaik a především – vynikající básník.
Keď sme sa prvý raz stretli, mala štrnásť, v očiach pubertálnu drzosť a v ústach jazyk, ktorý rozhodne nedržala na uzde a veľkú časť z neho mi otrčila. "Ty si teda živel," pomyslel som si a veľmi dobre sa pobavil. Živel, to je to správne. Spontánna, nespútaná, ale pritom dievčenská, obdarená kreativitou, situačným výmyselníctvom, dobra k metle aj k peru.
Název debutní sbírky Tomáše Tomáška vyznačuje dvojí pohyb, dvojí způsob vzniku hornin, a to usazováním a vyvřením. Tento základní obraz – v jedné, druhé, či obou složkách pohybu – prostupuje komplementárně jak motivickou, tak stylovou stránkou této poezie.
Jozef Darmo (1932), novinár, publicista, básnik, spisovateľ, vedec, po dlhšej odmlke predstupuje pred čitateľskú verejnosť s lyricko-epickou skladbou Pečate v kameni (dielo napísal v roku 1972). Zbierkou nás vracia do osudov vojaka Slovenskej armády východného frontu. Do jeho návratu, do ohňa povstaleckých bojov na území Slovenska.
Ivan Fontana předkládá čtenářům nové aforismy a verše. Je mistrem literární zkratky, a pokud se čtenář v textech přímo nepozná, jistě ocení jejich sílu. Autor navazuje na mnoho našich i světově proslulých autorů. Aforismus byl kultivován v mnohých literárních salonech, z evropské školy vyčnívá podle něj o hlavu francouzský a německý duch.
Sbírka Mudrc bělmem obsahuje skepsi, satiru, zkušenosti ohně i ledu i hlubokou důvěru. Pavel Švanda vydává čtvrtou knížku zralé poezie, dotýkající se všednosti i posvátného v našich životech.
Dílo římského básníka Vergilia (70–19 př. Kr.) patří ke stálicím světové klasické poezie. Dokladem toho, že i dnes představuje lákavou výzvu pro překladatele, je nový český překlad básně Zpěvy rolnické / Georgica.
Nová sbírka básníka a optimisty se sklony k melancholii Jana Laňky je oproti předchozím knihám tak trochu jiná. A to nejen proto, že je oboustranná jako gramofonová deska, ale také proto, že obsahuje dvě knihy a zachycuje dvě polohy Laňkova vnímání světa.
Prvá básnická zbierka publicistu a spisovateľa, ktorá obsahuje 36 autorových básní a textov jeho pesničiek.
Výber z beatnickej poézie predstavuje to najlepšie z tvorby pätnástich amerických básnikov, najvýznamnejších predstaviteľov beatnickej generácie. Básnické ukážky dopĺňajú životopisy beatnikov, stručná charakteristika ich tvorby a bibliografia.
Už název sbírky zachycuje protiklad. Pokud hrdinství nazveme „obvyklým“, zařazujeme ho do času, zbavujeme jej kouzla, navíc z něj děláme něco rutinního. Ale neměli bychom být „hrdiny“ zcela samozřejmě?
Po výboru z lyrické tvorby Jaroslava Vrchlického (1853–1912) představené svazkem Intimní lyrika (2000) přináší Česká knižnice i soubor spisovatelových nejvýznamnějších epických prací.
sugerovat iluzi objektivity, ale je výsledkem setkání dvou editorů, dvou subjektivních pohledů na poezii daného roku i na poezii jako takovou.
Básnickou tvorbu Jiřího Koláře (1914–2002) představujeme čtyřmi knihami z vrcholného období padesátých let. Kolářovo literární novátorství a rovněž nesmlouvavá společenská obžaloba způsobily, že se deníková kniha Prometheova játra dostala ke čtenářům až se značným zpožděním, navíc v upravené podobě.
Zlínský básník Stanislav Špaček pobyl na světě něco málo přes osmadvacet let. Narodil se v polovině července 1971 a odešel tragicky, na začátku prosince 1999. Absolvoval SEŠ, později působil jako jevištní technik ve zdejším divadle. Poprvé publikoval v roce 1988 v samizdatovém sborníku Situace.
Původní, dosud netištěné básně autorky, vydané k jejím 70. narozeninám v edici Báseň na sobotu.
Najnovšia zbierka humoristických žánrov má svojrázny názov. Kniha v náznaku využíva sexuálne motívy a paralely, no samotný sex je tu iba zástupný fenomén, parafrázujúci postoje a činnosť povýšencov za okienkom, k stránkam, čo sa vôbec odvážili k nemu pristúpiť.