Novou sbírku Ivana Wernische bude obeznámený čtenář právem vnímat jako jedno z básníkových vrcholných děl.
Sonety školníka mateřské školy jsou o přírodě, ročních obdobích, o světě a o vesmíru, inspirované vzpomínkami na intenzivně prožité události, o lásce a touze, o mládí a také o odchodu z tohoto světa a o tom, že i v mateřské škole se mohou udát i neobyčejné příběhy.
To, že vydává sbírku básní, by se dalo u Jaromíra Typlta brát téměř jako stylový experiment – po svých prvních sbírkách, zveřejněných v první polovině 90. let, se totiž ve všech dalších knihách pohyboval na otevřeném pomezí mezi poezií, prózou a esejem (že ne zas až, 2003, nebo Stisk, 2007).
Krylogie, jež nyní vychází ve druhém samostatném knižním vydání, patří k nejpozoruhodnějším dílům v dějinách české populární hudby, ale stejně tak je i významným dílem literárním.
Sbírka básní vznikla zároveň se souborem, nesoucím název STRUKTURA SLOV aneb LITERY O LÁSCE, KŘÍŽI A VELKÉM ODKAZU. Je ale dosti odlišná od jmenovaného díla, které vyšlo Agentuře Krigl a jež má svůj význam i filosofickými akcenty. Tato skutečnost vypovídá o rozsahu poetiky Jiřího Tučka.
Stárnutí a stáří je dvojího druhu. Mysli a těla. Duševní a fyzické. Oba tyto pochody mohou probíhat nezávisle na sobě. Fyzickému stárnutí jakkoliv zabránit nelze. Probíhá s časem, někdy rychleji, někdy pomaleji, ale probíhá. Duševní stárnutí se v určitém punktu někdy zastaví. To je případ Miloše Hoznauera.
Básnická zbierka prináša milovníkom poézie Nymfy, V Európe s pohárom vína, Tak trochu v Oriente a Nostalgické spomienky. Autor sa zdôveruje čitateľovi, akú významnú a nenahraditeľnú rolu v jeho živote zohráva nežné pohlavie, žena. Žena múza, žena manželka, žena opora, žena nedobytná, žena zvodkyňa...
Poetická prvotina básnířky Šárky Hampeisové představuje jeden z nejzajímavějších básnických debutů posledních let. V intenzitě svých veršů si Hampeisová v ničem nezadá se svými zahraničními vzory, jako jsou Marina Cvětajevová a Emily Dickinsonová. Na ploše několika řádků dokáže přesně a trefně vystihnout podstatu toho, o čem píše.
Ferenčuhovej bytostne civilná, mestská poézia, špecificky citlivá a vnímavá voči spoločenským fenoménom, v básnickej knihe Imunita nadobúda výrazne fyzický, až fyziologický charakter. Dlhodobá autorkina fascinácia momentom prieniku cudzorodého a obrany pred jeho účinkami tu dostáva biologický až medicínsky tvar.
Kniha Ladislava Selepka Devatenáct měst poukazuje na nové možnosti české imaginativní poezie a přináší reprezentativní shrnutí dosavadní tvorby pozoruhodného básníka, o kterém Petr Král napsal: „Selepkovy básně představují jedinečnou syntézu volné imaginace a pevné formální i myšlenkové konstrukce“.
Kniha vychází jako souborné básnické dílo jednoho z nejvýraznějších a přitom nejméně známých autorů generace soustředěných kolem brněnského filosofa Josefa Šafaříka a vytvářejících samizdatovou edici Texty přátel, kde také převážně své práce publikoval. Po roce 1989 byl blízce spjatý s nakladatelstvím Vetus via Jaroslava Erika Friče.
Anotace 62 + 2 texty hanspaulského hudebníka, textaře, skladatele a zpěváka. Ty, které uvízly v paměti!
Na svůj bankovní účet / můžu si jak chci čučet / stejně nic nevyčučím / a tak si radši pučím… Takové a podobné říkanky pro dospělé i děti najdete v další bohatě ilustrované knížce nakl. Limonádový Joe.
Kniha veršů Jiřího Suchého, která vychází po dlouhých patnácti letech, shrnuje písňovou tvorbu Jiřího Suchého v novém tisíciletí. První díl zamýšlené nejméně dvojdílné edice přináší texty knižně ani nijak jinak dosud nepublikované s výjimkou nemnoha, jež zazněly na dosud vydaných CD - nepočítaje uvedení na jevišti divadla Seamfor.
Básnivé a poetické dramatické dílo našeho významného básníka je považováno za vrchol českého impresionistického dramatu. Vychází jako 33. svazek edice D.
Název Sirka Henriho Bremonda manifestuje příklon autorky k teorii tzv. „čisté poesie“. Tu je třeba opsat a připíchnout nad postel pod obrázek anděla strážného, říká autorka. Chuť malin, která se obnaží škrtnutím sirky v trávě, je alegorie principu tvorby, odhazování balastu v proudu slov, redukce nepoe tických součástí jazyka.
Knížka Byl jeden pán je však určena hlavně pro dospělé čtenáře. Autor zde navazuje na tradiční nonsensovou formu – limeriky. Král i v této oblasti projevuje svůj nepochybný talent, jeho básničky jsou groteskní, vtipné, autor má vytříbený cit pro rytmus, rým, pointu.
V knize „KINO V HLAVĚ“ jde o autorské spojení textů Mario Hanáčka a obrazů Jana Samce. Jejich práce se vyznačují velkou mírou fantazie, odvahy experimentovat a odhalovat své citové prožitky. Básně i obrazy v knize použité časově sahají od jejich uměleckých začátků až po současnou tvorbu.
Kniha básní je inspirovaná domovem a přírodou ve verších, které okouzlují. Kniha povznáší, dává naději a přichází s novými pohledy do nitra člověka hledajícího v rozbouřeném světě místo, které by mu bylo blízké.