První souborné vydání všech básnických sbírek známého zpěváka.
Kniha Jóbova patrí medzi najpodnetnejšie knihy Starej zmluvy. Aj vo svetovej literatúre je významným básnickým dielom, ktoré kladú vedľa Danteho Božskej komédie alebo Goetheho Fausta. Jej obsah, hrdinský zápas o zmysel utrpenia, neprestáva zamestnávať ani myseľ moderného človeka.
Básnická sbírka J. Blaštíka, který je mimo jiné známý jako autor řady písňových textů, představuje autora jako navýsost milostného lyrika, který dokáže zachytit i ty nejniternější okamžiky vztahu mezi mužem a ženou, touhu, okouzlení, radost i smutek. Tento průřez jeho celoživotní tvorbou citlivě doprovázejí křehké perokresby Zuzany Blaštíkové.
Tvorba herce, básníka a písničkáře Vladimíra Vysockého se v Sovětském svazu v 70. letech stala téměř náboženstvím. K smrti uprostřed horečné tvůrčí činnosti ho možná víc než oficiální neláska úřadů uštvala neoficiální láska miliónů příznivců. V červenci 1980 padl usmýkán nadlidským pracovním vypětím, nespoutaným způsobem života a alkoholem.
Vůjtkova lyrickoepická skladby Skřivánek je podobně jako jeho Báseň pro soprán (1983) Nebo básnické texty František, Jindřich, Žofka, Amerikán ze sbírky Takové noci takové dny (1982) ovlivněna osudy lidí z minulosti. Někdy se jedná o návraty zprostředkované čtenářským zážitkem.
Návody k upotřebení jsou hravým experimentem básníka a výtvarníka Jiřího Koláře. Autor si v šedesátých letech osahával hranice slova i touto "návodovou" poezií. Hlavní myšlenkou bylo přiblížení poezie čtenáři tím, že si ji může sám "vyzkoušet provést", stát se spolutvůrcem, udělat báseň jako čin.
Druhé vydání úvodního dílu Spisů, které vyšly ve 20. letech minulého století a jsou pro dnešního čtenáře prakticky nedostupné, pojímá veškerou Gellnerovu poezii, k ní přiřazuje málo známou básnickou pozůstalost a překlady.
Život zrkadliaci sa v svojich rôznych podobách – radosť, túžba, bolesť, stretnutia, dotyky ... a kulisa toho všetkého – láska (Zrkadlenie). To sú verše Magdy Baloghovej, nimi sa prihovára nám, čo kráčame všednými dňami sivou náladou: zastaň, či aspoň spomaľ. Život, to je aj slnko, pavučina, padajúci list zo stromu...
"Pěšinami let" je druhou sbírkou Bohuslava Koblihy, povolíním úředníka, ale srdcem básníka, který se narodil v roce 1933. Napíšeme-li, že se v ní opět setkáváme s klasickou poezií, jako bychom knížku předem odsuzovali k nečtení, což není v zájmu autora, vydavatele, ale ani potencionálního čtenáře.
Výběr milostné poezie autora básnických sbírek Řetízkový kolotoč, Takové noci takové dny, Báseň pro soprán, veršů pro děti Náš kopec má kytku za kloboukem aj. Vydal knižní překlady z polštiny, ruštiny a slovenštiny, z publicistických prací jmenujme knihu Sonáta pro dvě ruce a hlas aneb Ivana Měrky životaběh.
...možno by stálo za to nájsť na konečnej nekonečno ... možno by stálo za to na konečnej našej uponáhľanej doby zastaviť a rozhliadnuť sa. Útla zbierka básní mladej autorky, ktorá sa svojím pohľadom, svojou dušou o všednosť života obtrie len na okamih, aby precítila obyčajné čriepky života.
Goghova postel je jedenáctá knížka veršů autorky kromě výboru Desátek (Host: 2003)V její bibliografii je také knižně vydaná muzikologická studie a příběhová próza Ticho pro klarinet, oceněna třetím místem v literární soutěži vyhlášené Obcí spisovatelů a magistrátem města Ostravy v roce 2006
Autor aj v najnovšej zbierke básní Protiklady ukazuje všetky klady svojich doterajších myšlienkových a tvorivých úsilí, ktorými už príznačne vytvára originálne predpoklady zrelej a spontánnej poetickej kreativity.
Základním tématem sbírky V já mě Dagmar Čaplyginové je básnící jazyk slov. Slov zbavených obvyklé služebnosti a tedy náhle jiných ve svých možnostech a proměnlivých vztazích mezi sebou navzájem a skutečností. „Jáma“ v názvu sbírky se pouhou předložkou a přetětím proměňuje ve vztahu k „já“ téměř magickým způsobem.
První kniha básníka a překladatele, který knižně publikoval pouze v zahraničí. Ve své poezii promlouvá hlasem jakoby ztišeným, ale pevným a dobře posazeným. Své básně sestavuje do cyklů a označuje tyto velice úsporné texty za „poznámky“. Šlo by je označit také za fotografie — fotografie chvil, fotografie myšlenek a fotografie citů.
