Básnický debut mladej poetky Simony Dolníkovej (1997) Polychromatické jablko je rozdelený do 4 tematických cyklov s názvami: Leto v pôrodnici, Jeseň v tieni drôtu, 180 stupňové leto a Prvé svätenie jari. Názov Polychromatické jablko má známy biblický podtón, avšak svieti všetkými farbami pokušení a po odtrhnutí vyháňa do všetkých sfér života.
Spisovateľka Hana Košková je autorkou viacerých básnických zbierok, napríklad Pod teplom krvi (1976), Spojitosť (1978), Tvár pri tvári (1988), Náhrdelník z hrdličiek (2001), Súrodenci zo sna (2006), Robotnica na poslednú chvíľu (2012). Píše aj kníh pre deti.
Po celosvetovo úspešnej básnickej zbierke mlieko a med prichádza Rupi Kaur s ďalšou, rovnako fenomenálnou zbierkou slnko a jeho kvety. Nájdete v nej básne o búrlivej a transcendentnej ceste rastu a zahojenia. O pocte predkom a vlastným koreňom. O opustení samej seba, násilnom vyhostení a znovuobjavení domova vo svojom vnútri. A oslavu lásky vo všetkých podobách.
Kniha obsahuje historicky první úplný překlad Villonova Malého i Velkého testamentu včetně balad, písní, rondeaux a epitafů. Villonův život si čtenář musí složit z hrstky útržkovitých, ale mimořádně výmluvných faktů. Narodil se v roce 1431 nebo1432 a vystudoval fakultu svobodných umění pařížské univerzity.
První oficiálně vydaná básnická sbírka obsahuje sedmašedesát básní mladého autora (ročník 2000), ukrytého pod pseudonymem, v nichž se po svém vyrovnává se světem blízkým i vzdáleným.
Výbor z poezie básníka, prozaika, dramatika, kritika, esejisty a prekladatele Otakara Theera (1880–1917) prináší po více než sedmdesáti letech jeho verše v samostatné knize. Tvorí ho prurez všemi Theerovými básnickými knihami i verši do sbírek nezarazenými. Doplnen je obsažným doslovem editora svazku, básníka, esejisty a prekladatele Vladimíra Janovice.
Básnická sbírka SLAVÍK VE ZBYTKU NOCI je jubilejní, desátou knihou Václava Honse po jeho víceletém básnickém odmlčení (předchozí sbírky NU CO, LEDA ŽE, TAK JO, VYŽENEŠ DVEŘMI STĚHOVAVÉHO PTÁKA, VRÁTÍ SE OKNEM OKŘÍDLENÝ ŠAKAL, HODINOVÁ VĚŽ, ASKLÉPIOVI DEJTE KOHOUTA, KÁPNI BOŽSKOU a básnická poema VODNÍ HUDBA, věnovaná osobnosti Georga Friedricha
Dvojverší Karla Sýse k fotografiím Františka Dostála. Takto už české a zejména pražské hospody nikdo nenafotí - změnily se nejen jejich interiéry, ale i hosté a vytratila se veselá atmosféra, kterou tato knížka neobyčejným způsobem zachycuje.
Dvojverší Karla Sýs na kresby Kamila Lhotáky z padesátých let, které takto nikdy nevyšly. Ani Kamil Lhoták ani Karel Sýs nikdy Ameriku nenavštívili, přesto se ale dokázali vcítit do atmosféry této podivuhodné i rozporuplné země.
Kniha básní Aleny Müllerové přináší verše v té nejlepší české gellnerovsko-hausmannovské tradici: vyzrálé, dokonale rýmované, vtipné, břitké, často sarkastické, ale občas i s podtónem smutku.
Hilde Dominová (1909–2006) je jednou z velkých německy píšících básnířek židovského původu, kterým se po strašlivé zkušenosti holokaustu podařilo vrátit němčině platnost básnického jazyka. V její nevšední, vstřícné i tajuplné poezii se promítá mnohaletá zkušenost exilu, ale také zkušenost návratu v podobě „posla smíření“.
Venované všetkým, ktorí mali v živote niekoho, koho nespútane a oddane milovali... pretože len tí najlepšie pochopia významy týchto slov. Snívaš sa mi do slov je knižná zbierka slovných hračiek a krátkych básní. Viaceré kapitoly predstavujú rôzne fázy vzťahu dvoch ľudí, ktorí, žiaľ, nemali spoločnú budúcnosť.
Český čtenář dostává do rukou první antologii poezie jedné z nejdéle fungujících literárních skupin v Evropě – Osamělých běžců, jejímiž zakladateli jsou slovenští básníci Ivan Laučík, Peter Repka a Ivan Štrpka.
Ovace nevlídnosti - spojení dvou náhodných slov? Skládá kontroverzní česká spisovatelka a básnířka Sylva Lauerová ve své nové básnické sbírce poctu nevlídnosti? Veřejně a nadšeně?
Sbírkou Káva pro H. (Kuchyňská revue) završuje autorka trilogii, jež zahrnuje období, kdy se znovu ponořila do teorie Henriho Bremonda a nechala se jí ovlivnit (Sirka Henriho Bremonda 2016, Prázdniny s Henrim 2017).
Prvá láska autorov pretavená do spoločnej básnickej zbierky je ako prvá láska. Nemali by sme zabúdať, že láska znamená dávať. Nič nemôže byť krajšie, ako stretnúť človeka a darovať mu seba: „v momentoch zubatého času sledujem to, čo na tebe milujem..." alebo „už nikdy rovnaký a predsa mi stále blízky a dôverný.
Po téměř deseti letech vítáme nový soubor veršů básnířky, která se v ozvucích své poslední sbírky ještě zčásti vrací ke svým starým „interiérovým“ tématům. Rodina, ženská rodová linie, vztahy. V poločase života se ale vyrovnává především s novou zkušeností mateřství.
Neohúrim Ťa hyperbolami a rýmami. Nenájdeš tu nablýskaný pátos a americký optimizmus. Odkrývam srdce s úprimnosťou a hĺbkou prežívania reality a faktu, že pomaly zomieram. Dotknem sa Tvojej ubolenej duše. Dotknem sa jej, aby som jej vlial nádej a svetlo. Nesťažujem sa a nepreklínam.
