Vydejte se na výpravu za nejbohatší podmořskou úrodou! V tomto sešitě se splní nejtajnější sen pana Krabse – aby prašule rostly na stromě! Sépiák se těší na návštěvu nóbl bratrance Sépimíra, ale překazí mu ji… no, přece SpongeBob s Patrikem. A Patrik nám také ukáže, jestli je správné jíst věci ze země (fuj).
Zobliekanie očami je štvrtá básnická zbierka Jany Šimulčíkovej. Básne spisovateľka popri publicistike, prózach a knihách pre deti a mládež píše od mladosti, ale prevažne len z vnútornej potreby v citovo vypätých chvíľach. Aj preto sú medzi jej zbierkami /Brnkanie na city (1999), Pred zrkadlom (2013), Lyrika do kufríka (2019)/ viacročné prestávky.
Každý z nás prožívá vlastní příběh a nejinak to mají ti, o nichž vypráví Marta Hlušíková. Žijí si své životy ve svých mikrosvětech. Některým se vede dobře, jiní se trápí a neví, jak ze začarovaného kruhu ven. Tak či tak, autorka má ve svém srdci i na papíře dost místa pro všechny. Protože to, co je dnes povídka, může být zítra skutečnost.
Pokračování bestsellerů Atlasova šestka a Atlasův paradox.
Wetemaa je kniha, kterou od úsvitu dějin píše sám Osud. Skrytá před zraky lidí v prastaré Svatyni v nitru hrozivého pohoří Dankradu čeká, zda dojde dávné proroctví svého naplnění.
Misery Larková je upírka. Ne že by z toho dělala něco zvláštního. Prostě má v ledničce krevní konzervy a vážně nemusí sluneční svit. Na druhou stranu, její druh pro ni nikdy nic dobrého neudělal, takže raději žije mezi lidmi s jedinou kamarádkou, kterou kdy měla. Jenže ta jednoho dne zmizí. Misery zůstane jen kocour, který ji nenávidí, a jedno jméno.
Román přibližuje pozoruhodný život nadané léčitelky, básnířky, skladatelky, vizionářky a mystičky Hildegardy z Bingenu (1097–1179), která se dokázala prosadit i v nelehké době.
Nejen jeleni, ale i daňci, srnci a mufloni jsou hrdiny loveckých povídek, v nichž autor vypráví příběhy, které jsou sice ze skutečného života, ale občas při nichž zůstává rozum stát.
HLEDÁM: Tři falešné přítele. Musí být vysocí, urostlí a ochotní naučit mě líbat. Jmenuju se Layla, je mi osmadvacet a nikdy jsem neměla přítele. Naštěstí mám tři přehnaně starostlivé nejlepší kamarády, kteří mi chtějí pomoct. Zack, hráč rugby s drzým úsměvem a ohromnými bicepsy. Josh, typ kluka odvedle s vyrýsovanou čelistí a vychytralým pohledem.
Další kniha z kultovní Clavellovy historické asijské ságy z prostředí a historie Dálného východu nás zavádí do Japonska druhé poloviny 19.
Jaké poklady nacházíme a ztrácíme během svých životů? A je možné pustit se do hledání pokladu, který se zdá být nenávratně ztracen v nejtemnějších hlubinách?
Richard Brautigan, americký spisovatel označovaný jako poslední a nejliterárnější z beatniků, je českým čtenářům dobře znám. Již v roce 1986 Olga Špilarová přeložila jeho knížku V melounovém cukru, která se stala v tehdejším Československu kultovní.
BRATR CADFAEL MUSÍ VYŘEŠIT VRAŽDU SPÁCHANOU POMOCÍ JEDU, KTERÝ SÁM UMÍCHAL... Píše se prosinec roku 1138 a shrewsburský klášter se připravuje na příchod nového opata.
Kdo se na tribunách skrývá pod maskou Fantomase? Kdo vychoval olympijské hrdiny z Nagana? Proč zpěvák Střihavka vstřelil gól holínkou? Který fotbalista musel za mříže? Kdo byl u vzestupu i pádu říše blšanské? Kde bral sílu vodní pólista, když přišel o nohu?
Násilná smrt rodičů v jednom malém podkrovním pařížském bytě nepřestala Beryl Tavistockovou nikdy pronásledovat. Po dvaceti letech, na večírku diplomatů a bývalých špionů v anglickém sídle jejího strýce, starý skandál nečekaně ožívá a na povrch vyplouvají překvapivá tajemství.
Román Kto chytá v žite je celosvetový fenomén: od čias svojho vzniku bol preložený do takmer všetkých svetových jazykov. Každý rok sa z neho predá okolo 250 000 výtlačkov a doteraz sa predalo 65 miliónov kníh. V ankete vydavateľstva Modern Library čitatelia zaradili Kto chytá v žite medzi sto najlepších po anglicky písaných románov 20. storočia.
Erich Maria Remarque (vlastným menom Erich Paul Remark) sa narodil v roku 1898 v Osnabrücku ako syn kníhkupca. Z učiteľského seminára musel odísť na vojnu, po jej skončení bol obchodníkom a novinárom a od roku 1929 žil v zahraničí.
Citadela, posledná zo Saint-Exupéryho siedmich kníh, predstavuje zavŕšenie jeho románového diela. Nejde však o tradičný román s jasnou fabulou a sujetom, ale o súhrn a obraz autorovho celoživotného poznania vyjadreného impozantným spôsobom. Do myšlienky preniká silný lyrizmus a myšlienka zas oživuje poéziu naliehavosťou a pravdivosťou.
