Piateho novembra 1772 spišské mestá pripíjali na zdravie cisárovi Jozefovi II. a Márii Terézii, arcivojvodkyni rakúskej a kráľovnej uhorskej a českej. Veselie sprevádzalo ukončenie 360 rokov trvajúceho zálohu časti spišského regiónu. Osemnáste storočie však pre Spiš a jeho obyvateľov nezačalo radostne.
Kniha se zabývá fungováním vesnických komunit na Moravě v druhé polovině 18. a první polovině 19. století na vzorku necelých čtyřiceti vesnic, které spadaly mezi tzv. privátní statky olomoucké kapituly.
V muzeích na historickém území Čech je uloženo asi 170 iluminovaných rukopisů a zlomků, počítaje v to i památky, které jsou zde pouze deponovány, ale jsou majetkem jiných subjektů. V odborné literatuře byly doposud podchyceny nesystematicky; z tohoto důvodu je badatelský zájem o ně velmi nevyvážený.
Moderní dějiny Japonska představují nebývale jasně vymezené období. Na jedné straně začínají ostrým revolučním startem v podobě restaurace Meidži roku 1868, na druhé straně neméně razantně mizí ze scény s koncem válečné apokalypsy roku 1945.
Publikace je zaměřena na výzkum dějin české a československé polonistiky v její univerzitní podobě. Sleduje vývoj oboru od zrodu českých zájmů o polský jazyk a literaturu v době národního obrození až do uzavření českých vysokých škol v období Protektorátu Čechy a Morava, a to v širším dobovém a česko-polském kontextu.
Medzi najvýznamnejších slovenských politikov pred vznikom Česko-Slovenska patrí nesporne Matúš Dula. Dlhodobo pôsobil vo vedení Slovenskej národnej strany. Jeho činnosť mala však aj podstatne širší záber, keď sa v prospech slovenského národa angažoval i v hospodárskej a kultúrnej sfére.
Ročenka Historického ústavu SAV Úloha meštianstva v modernizačných procesoch pri prechode od stavovskej k občianskej spoločnosti (Uhorsko a Slovensko, 1780 – 1918) Z obsahu: GAUČÍK, Štefan: Redefinície a nové impulzy. Staré meštianstvo v Uhorsku v historickom diskurze MANNOVÁ, Elena: Spolky – meštianskosť – občianskosť.
Předkládaná práce představuje epigrafický soupis a vyhodnocení nápisového fondu v kostele sv. Mikuláše v Lounech pro období 16. až 18. století. Kostel sv. Mikuláše v Lounech vznikl po roce 1517, kdy jej zničil, stejně jako velkou část města, rozsáhlý požár. Ve 20.–50. letech 16. století tak došlo k jeho znovuvýstavbě.
Monografie se zabývá tématem zdánlivě dobře známým v české archivní historiografii. Z mnoha důvodů je to ale badatelské pole, kde doposud nebylo využito některých stěžejních pramenů včetně zahraničních, některé důležité otázky byly zcela ponechány stranou (např.
V malebnom prostredí́ Veľkej Fatry plnom prívetivosti borovíc, bukov, líp, zelene lúk a trávnikov s pestrofarebnou mozaikou voňajúcich kvetov nachádzali pri liečivých prameňoch útočište, ochranu, zdravie i pôžitky hodujúci králi, cisári, kniežatá́, grófi, baróni, zemania, mešťania, ale aj kardináli, arcibiskupi, biskupi – príslušníci šľachtických
V malebnom prostredí́ Veľkej Fatry plnom prívetivosti borovíc, bukov, líp, zelene lúk a trávnikov s pestrofarebnou mozaikou voňajúcich kvetov nachádzali pri liečivých prameňoch útočište, ochranu, zdravie i pôžitky hodujúci králi, cisári, kniežatá́, grófi, baróni, zemania, mešťania, ale aj kardináli, arcibiskupi, biskupi – príslušníci šľachtických
Zpráva Jana Husa z roku 1411 o tom, že skupina českých akademiků měla k dispozici a studovala texty anglického mistra od počátku devadesátých let 14. století, není úplně přesná.
Odborná kolektivní monografie se věnuje analýze vybraných aspektů zdravotně-sociálních dějin v první Československé republice a ukazuje na konkrétních případových studiích, jak mnohovrstevnatým fenoménem byla problematika veřejného zdravotnictví v meziválečném Československu.
Důstojně, a především veřejně oslavit milénium, tedy tisíciletou existenci pražského biskupství, nebylo v Československu roku 1973 dobře možné.
"... je ještě nutno konstatovat, že za příčinu špatného stavu třeba považovat především nedostatek politické vůle, která za vlády Václava Klause a Vladimíra Mečiara chyběla na obou stranách.
V období rokov 1918 – 1968 nastal na pozadí vývoja niekoľkých politických režimov zásadný obrat v dejinách vysokého školstva na území Slovenska. Naliehavou úlohou slovenskej historiografie bolo zmapovať rozvoj vedy na vysokých školách v sledovanom období búrlivého inštitucionálneho vývoja vysokého školstva.
Kolektívna monografia vo svojich tematických okruhoch poukazuje na jedinečné charakteristiky a osobitosti mestskej spoločnosti vrátane jej mentality, hodnôt a psychológie. Ide o sondy do dnes už strateného, no atraktívneho sveta mestských elít a okrajových, „poklesnutých“ skupín obyvateľstva.
Devátý svazek encyklopedického díla, které vzniká péčí Historického ústavu AV ČR a prací jeho badatelů v součinnosti s předními odborníky z jiných akademických a univerzitních institucí, obsahuje zhruba 300 hesel, z nichž některá jsou velmi rozsáhlá; všechna hesla kategorií A, B a C jsou opatřena důkladnou bibliografií.