Osud pripravil hlavnému hrdinovi Amadovi toľko dramatických zvratov, že by stačili na niekoľko životov. Na prvý pohľad sa zdá, že šťastena je mu naklonená, má úspech vo všetkom, na čo siahne. Jeho príbeh sa odohráva v exotickom brazílskom prostredí pretkávanom legendami Indiánov, ktorí žijú v amazonských dažďových pralesoch.
Sára sa narodila Slovenke a Iračanovi. Už ako dieťa bola nevšedným zjavom a v čase dospievania sa pre výnimočnú krásu stala stredobodom pozornosti mužov. Po štúdiách na Slovensku sa jej otec vrátil s rodinou do Iraku a Sára si zvykala na nové podmienky. Ako štrnásťročná sa zoznámila s mladíkom o tri roky starším, Aramom.
Autorka sa v monografii sústreďuje na jazykové a štylistické špecifiká básnického textu. V prvej časti postupne vymedzuje básnický jazyk vo vzťahu k spisovnému a národnému jazyku, ale aj význam jazykovej metafory, štylistických a štýlových noriem, umeleckého štýlu a štylistickej analýzy.
Myslíme si, že sme objektívni a že vieme, kde je pravda. V skutočnosti však vidíme len to, čo vidieť chceme, a navyše sme ochotní za to bojovať alebo to urputne brániť. Americká filozofka a spisovateľka Julia Galef to nazýva mentalitou vojaka. Racionalizujeme svoje konanie, popierame realitu, ak nie je v zhode s naším presvedčením, pestujeme si sebaklam.
Monografie se z hlediska českého jazyka zabývá jevy, pro které se v lingvistice vžilo souhrnné označení „pragmatika“. Oproti 1. vydání obsahuje nově vymezené teoretické stanovisko (tzv. umírněná pragmatika) a nově koncipované tematické okruhy.
Knižní studie analyzuje českou literární kritiku devadesátých let z hlediska politického čtení a je důležitým příspěvkem k otázce recepce románové tvorby Michala Viewegha nebo dobovým diskusím o autenticitě v literatuře.
Pred ôsmimi týždňami bol môj život dokonalým načasovaním stereotypu a povinností. Nič ma nemohlo zaskočiť, nič sa neodohrávalo mimo môj pevne stanovený plán. A potom sa to stalo.
Novú knihu Nepokojní spáči tvorí trinásť poviedok a jedna esej o metóde. Ich autorka Michaela Rosová vo svojich príbehoch spája na prvý pohľad nespojiteľné atribúty – subtílnosť so štipľavou iróniou, slzy s úsmevom, hĺbku s ľahkosťou, sivú realitu so surreálnom.
Monografia Stanislavy Sivčovej zapĺňa „biele miesto“ v slovenskej literárnej vede teoretickou a praktickou analýzou prechodnej oblasti literatúry medzi umeleckou a populárnou prózou. Na pozadí slovenského, poľského a anglofónneho výskumu bádateľka diferencuje jednotlivé pojmy ako popkultúra, masová kultúra, gýč, brak, žánrová literatúra či tzv.
Monografie prezentuje metodologii a analýzu vybraných složek zvukové roviny v mluvních projevech moderátorů hlavního televizního zpravodajství. První část textu je věnována teoretickým východiskům z oblasti řečového projevu, jazyka v televizním zpravodajství, fonetiky češtiny a ortoepie.
Tzv. Metodov Kánon na počesť sv. Dimitra Solúnskeho vznikol zrejme v druhej polovici 9. storočia a zachoval sa v množstve odpisov z 11. – 14., výnimočne až z 15. storočia. Pamiatka vzbudzuje intenzívny záujem obzvlášť tým, že je svojím obsahom spätá s byzantskou misiou na Veľkej Morave a s jej bojom proti trojjazyčníkom.
Myšlenka nerůstu je kontroverzní, často nepochopená a paradoxně čím dál tím populárnější. Giorgos Kallis, jeden z předních myslitelů nerůstového hnutí, přináší v této knize jeho přístupnou, inspirativní a promyšlenou obhajobu.
In this volume, fifteen scholars and poets, from Austria, Britain, Czechia, France, Germany, Ireland, Lithuania, and Russia, explore the topic of things and objects in poetry written in a number of different languages and in different eras. The book begins with ancient poetry, then moves on to demonstrate the significance of objects in the Chinese poetic tradition.
Monografie se zabývá neverbální složkou řeči a na experimentech s osobami s diagnostikovanou afázií chce ukázat, že gesta používají jako substituci řeči, kterou často není možné v komunikaci použít vzhledem k různé míře jejího poškození. Stěžejní část knihy je věnována výsledkům výzkumu kompenzace řečového deficitu pomocí gest.
Náš tekutý moderní svět není – jako všechny tekutiny – schopen zůstat v klidu a podržet si nadlouho svůj tvar. Všechno, nebo téměř všechno se v něm neustále mění. A my, obyvatelé tohoto neustále se měnícího světa, cítíme potřebu se tomuto světu přizpůsobovat, a to tak, že jsme „flexibilní“ a trvale připravení se rovněž měnit.
Monografie přináší třináct studií Alenky Jensterle Doležal zaměřených na slovinskou literaturu a slovinsko české vztahy. Příspěvky v první části zkoumají různé oblasti mezikulturní komunikace mezi dvěma malými slovanskými národy v kontextu středoevropského prostoru a zaměřují se na působení slovinských intelektuálů v českém prostředí.
