„Krutoněžné“ foto-autoportréty Petry Šimkové vznikají jako forma jejího intimního deníku, kdy řečí těla výmluvně zobrazuje své pocity, touhy a předtuchy.
Kniha Fotografické publikace Vítkovických železáren představuje náhled do vývoje jednoho z našich nejvýznamnějších hutních a strojírenských podniků prostřednictvím fotografických propagačních materiálů.
Kolektivní monografie Film a dějiny 7 zkoumá vztah propagandy a filmu/televize (1918–1989).
Na počátku osmdesátých let uchvátil televizní diváky americký seriál Dallas, který bylo prostě nutné sledovat. Osudy příslušníků rodiny Ewingů vstupovaly týden co týden do obývacích pokojů nejprve v USA, ale brzy i v mnoha dalších zemích po celém světě (u nás až po r. 1989).
Fotografka Eliška Blažková osm let dokumentovala život ultraortodoxní židovské komunity v jeruzalémské čtvrti Mea Šearim. Muži v kaftanech a s dlouhými vousy jsou oblíbeným motivem, který si zde fotografují turisté. Autorka knihy však směřovala mnohem dál.
Výbor z děl fotografické sbírky Museum Ludwig v Kolíně nad Rýnem obsahuje jména ve světě už známá a přehled vývoje fotografie. Jsou zde fotografie z Evropy a Ameriky od roku 1900 do současnosti.
Slavné fotografie I., II. prezentují v chronologickém sledu vždy po 20 fotografiích z časového rozmezí asi 170 let. Vesměs se jedná o klíčové snímky z historie tohoto média, které po technické či estetické stránce nebo svými sociálním využitím posunuly konvenční fotografii kupředu.
Zásadní monografie o jednom z nejvýznamnějších filmových tvůrců české poválečné kinematografie. Obsáhlá publikace nabídne životní i tvůrčí příběh Františka Vláčila ve formě bohatě zdokumentovaného textu, jehož součástí bude mj.
Kniha Milana Cyroně je první polistopadovou českou monografií věnovanou čistě slovenskému filmu. Tato oblast zcela uniká zájmu české filmové vědy, byť dějiny českého a slovenského filmu mají mnoho společných kapitol.
Kniha Fotografie, které hrají představuje snímky dvou desítek fotografů, kteří v současnosti patří u nás k těm nejvytíženějším v oblasti hudební fotografie. Editor Ondřej Bezr si zvolil nesnadný úkol: ukázat práci autorů, zachycujících na fotografiích hudbu, její atmosféru, ducha i poselství.
Kniha přináší svědectví o jedinečném hospodářském fenoménu 70. a 80. let 20. století a o tehdejší propagační fotografii. Vychází z archivu nalezených diapozitivů, které pro JZD Agrokombinát Slušovice pořídil v letech 1978–1990 zlínský reklamní fotograf Jan Regal.
Téma této studie tvoří Stanislavského pojetí herectví jako tvorby, což souvisí s fenoménem tak charakteristickým pro období modernity, jaký představuje objev lidské kreativity. Proto nebylo možné pominout vývoj, který K. S. Stanislavskij (1863–1938) dovršuje. Jde o vývoj od výkonu v roli k tvorbě postavy a od představení psaného textu k inscenaci.
Geniální básnířka Ono no Komači, žijící v 9.
Na fotografiích z Fotoateliéru Seidel, ale i jiných autorů, je zachycena dávná podoba Českého Krumlova, jeho pitoreskních uliček i obyvatel v závěru 19. a v první polovině 20. století. Je to doba, kdy byl Krumlov „hlavním městem šumavské fotografie“.
České filmové trháky, které s nadšením sledovaly a sledují statisíce diváku, mohly často vypadat jinak, než jak je známe. Během natáčení se měnila jména režiséru, účinkovat v nich měli jiní herci, některé původní scény vyškrtla cenzura a další naopak vznikly spontánně až na place.