Monografie představuje fotografickou tvorbu a dramatické osudy pozůstalosti slavného italského etnografa a malíře (1861 - 1901). Unikátní snímky jihoamerických indiánů představují dokumentární, vědeckohistorické hodnoty i vrchol portrétní umělecké fotografie 19. století. Skleněné negativy byly nalezeny v pozůstalosti A. V.
Ako napovedá už názov, publikácia je venovaná filmovým dielam z obdobia rokov 1921 – 1991, teda dielam, ku ktorým Slovenský filmový ústav vykonáva práva výrobcu. Konkrétne ide o výber 35 celovečerných filmov, ktoré predstavujú to najlepšie, čo v našom audiovizuálnom prostredí doposiaľ vzniklo.
Neobyčejný život jedné z nejvýznamnějších fotografek Zuzany Mináčové působících v České a Slovenské republice podán přes mistrovské umělecké fotografie, snímky filmových hvězd a vyprávění, které vás pobaví i vezme za srdce.
Budete zavedeni do válkou zmítaného města Aleppo, ve kterém před rokem zavládlo Arabské jaro. Olof Jarlboro se dostal do Sýrie ilegálně. Ve své práci se rozhodl zaměřit na povstalce FSA (Free Syrian Army - Svobodná syrská armáda) bojující proti režimu.
Dílo i pohnutý osud avantgardního českého architekta a scénografa Bedřicha Feuersteina (1892–1936) se sice těší zájmu širší odborné veřejnosti, nicméně jeho japonský pobyt zůstával bez podrobnější analýzy.
Kniha sa venuje možnostiam filmového zobrazovania s dôrazom na temporalitu filmových aktualít, resp. dokumentárnych filmov, a k ich porovnaniu s charakteristikami a temporalitou písaného textu historických prác.
Eva Filová v publikácii Eros, sexus, gender v slovenskom filme pátra po existencii erotiky v slovenskom filme, v ktorom po dlhé roky prevládal viac pud sebazáchovy než tvorivý princíp slasti.
Periodické mezinárodní konference k problematice sepulkrálních památek pořádá Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i. od roku 2000.
Monografie Richarda Hollise, jednoho z nejvlivnějších tvůrců a teoretiků grafického designu, stručně a přehledně popisuje vývoj tohoto oboru od jeho počátků do současnosti.
V monografii Diptych Štefana Uhra Organ a Tri dcéry od Evy Vžentekovej ide mimo iného o prehodnotenie desaťročia ustáleného výkladu dvoch významných režisérových historických filmov, o rozlíšenie scenáristického podielu Alfonza Bednára a následného vkladu Štefana Uhra do výslednej realizácii oboch diel.
Mince Františka I. 1792-1835
14. a 15. mája 2013 sa uskutočnila konferencia o súčasnej dramaturgii v preistoroch Štúdia 12 ako sprievodné odborné podujatie deviateho ročníka festivalu Nová dráma / New Drama.
Prvým sprostredkovateľom ľudskej komunikácie je jazyk, druhým rozprávanie. Monografia sa zaoberá postavením rozprávania v dnešnej audiovizuálnej kultúre. Sleduje jeho teoretický a historický kontext z hľadiska literárnej a filmovej mediality a intermediality.
Štúdia pojednáva o šestici filmových diel Jiřího Menzla, v ktorých sa tento mimoriadne úspešný a uznávaný režisér pokúsil sebe vlastným, neopakovateľným spôsobom adaptovať šesť literárnych predlôh fenomenálneho českého spisovateľa Bohumila Hrabala.
Publikácia pod názvom Alain Resnais – Kinematografia mozgu je zborníkom textov slovenských, českých, francúzskych a britských autorov a Resnaisovu tvorbu približuje z rôznych historicko-teoretických perspektív od režisérových raných krátkometrážnych dokumentárnych filmov až po jeho zatiaľ posledný dlhometrážny počin Ešte ste nič nevideli.
Publikácia mapuje umelecký vývoj aj životný príbeh Márie Evy Trajterovej od ranných prác po súčasné realizácie. Má sedem kapitol, ktoré vždy predznamenáva autorská báseň k danej téme a výrez svetelného objektu, ktorý je v skutočnosti realizovaný v kove.
Lukáš Jasanský a Martin Polák patří k nejuznávanějším současným českým fotografům. Společně vytvářejí rozsáhlé cykly fotografií, které dosud vycházely pouze fragmentárně v menších katalozích. Rozsáhlejší publikace, která by prezentovala celek jejich tvorby, dosud chyběla.
Jaromír Funke (1896-1945)patřil mezi novátory moderní fotografie, podobně jako Jaroslav Rössler, Man Ray, László Moholy-Nagy, Albert Renger-Patzsch, Alexander Rodčenko, Paul Strand, Edward Weston a další. Podobně jako oni se Funke - roku 1922 - vydal na cestu k abstrakci, která vyústila v jeho vlastním -ismu, "fotogenismu".
Přestože výtvarné dílo a filmy Jana Švankmajera se dnes těší širokému mezinárodnímu uznání, které ho řadí mezi nejoriginálnější autory posledních desetiletí, mnohé stránky jeho života a tvorby zůstávají neprozkoumány.