Druhý díl knihy Královské dílo za Jiřího z Poděbrad a dynastie Jagellonců – města, církev, korunní země, je věnován stavbám a uměleckým dílům této doby (od počátku druhé poloviny 15. do začátku druhé čtvrtiny 16. století), která vznikla ve městech, na církevní půdě a ve vedlejších zemích České koruny - ve Slezsku a v Horní Lužici.
Ďalšia zo série publikácií, ktoré prinášajú súčasné hry slovenských dramatikov prevažne z oblasti autorského divadla. Po Klimáčkovi, Karáskovi, Lavríkovi nasleduje ich generačný „súputník“, režisér a autor kultového bratislavského divadla SkRAT, Dušan Vicen, viacnásobný víťaz a finalista českých a slovenských súťaží divadelných hier.
Osma byla jedním z nejvýznamnějších uměleckých sdružení utvářejících se v Praze na počátku 20. století. Patřili do ní Vincenc Beneš, Friedrich Feigl, Emil Filla, Max Horb, Otakar Kubín, Bohumil Kubišta, Willi Nowak, Emil Pittermann, Antonín Procházka a Linka Scheithauerová, vesměs výrazné osobnosti ve vývoji moderní malby v Čechách.
Po více než dvaceti letech, kdy vyšel v rámci autorovy souborné výstavy k jeho nedožitým šedesátinám katalog, který roky suploval funkci monografie, se zájemci dostává do ruky moderně pojatá publikace, jež svým formátem a rozsahem splácí dluh proluce v zájmu o tuto klíčovou osobnost domácí fotografie.
Publikácia v samostatných celkoch približuje veľké medzinárodné výstavy, ktoré získali prívlastok svetové, najvýznamnejšie celouhorské výstavy, ako aj výstavy konané na území Slovenska v období do roku 1918 i v čase prvej ČSR.
Tato kniha je autorovým pokusem o literární zpracování faustovského tématu. Domnívá se totiž, že každý hermetik by se s tímto velkým tématem měl nějakým způsobem vyrovnat.
Monografie přináší diferencovanou řadu pohledů na vztah nových médií a jejich teoretické (filozofické) reflexe, včetně reflexe samotné teorie nových médií. Autoři působí na různých vědeckovýzkumných institucích, případně jsou sami praktikujícími umělci.
V roku, keď sa Košice stali hlavným kultúrnym mestom Európy, autor Tibor Ferko, známy košický teatrológ, dramaturg a novinár, vydáva knihu Divadelné letopisy mesta Cassa, Caschau, Kassa, Košice, 1557 – 1945 v súvislostiach dejín. Publikácia na 870-ich stranách predstavuje prvé syntetické dejiny divadla v meste Košice.
J. Načeradský: Práve si listujem najnovšiu Melicherčíkovu knižku Jiří Načeradský v zbierke Ivana Melicherčíka. Je naozaj dôkladne urobená. Je v nej všetko, podobne ako v katalógoch naších spoločných výstav, kde robil kurátora. Všetky jeho predchádzajúce publikácie vyzerajú rovnako precízne a povedzme mnohovrstevne ako knižka, ktorú držím v ruke.
Unikátny objav v rámci archívu Divadelného ústavu, denník jedného z hercov legendárnej divadelnej skupiny Marška, podnietil vznik jedinej knižnej publikácie na Slovensku o činnosti zájazdového divadla, ktoré malo za úlohu propagovať vznik našej prvej scény.
Predkladaná publikácia predstavuje výber vychádzajúci nielen z bibliografie Karola Horáka ale aj z fondov niektorých divadelných vedcov zaoberajúcich sa osobnosťou i dielom spomínaného autora(Miron Pukan: Doslov ku Komorným hrám, Dagmar Inštitorisová: Čítanie v mysli dramatika - Karola Horáka).
Takzvaný Autoportrét Maulbertscha v zbierkach Rakúskej galérie vo Viedni patrí vyše jedno storočie k nevyriešeným záhadám neskorobarokového maliarstva strednej Európy . Sprevádzajú ho rozpaky a pochybnosti, ktoré sa týkajú nielen identity portrétovaného umelca na obraze, ale aj samotného tvorcu diela.
Kniha, jejíž nedílnou součástí je DVD nazvané Dodalovi / filmy a dokumentace, shrnuje tvorbu a životní osudy Karla Dodala a jeho dvou partnerek Hermíny Týrlové (krátce též Dodalové) a Ireny Rosnerové (posléze Dodalové). Publikace tak nejen textem, ale i obrazem představuje dosud neznámou kapitolu z meziválečného vývoje české kinematografie.
V kombinaci vzpomínek a detailního výkladu předkládá Svatopluk Malý ve svém textu zasvěcený náhled do zákulisí specifického fenoménu multivizuálních programů v Československu druhé poloviny 20. století. Jako kameraman a/či střihač se Malý ve své kariéře podílel na realizaci většiny významných polyekranů (diapolyekranů aj.
Publikace se zabývá tématem divadelní improvizace, kterému zejména v českém prostředí prozatím nebyla věnovaná velká pozornost. Vasquezova práce je proto v mnoha směrech průkopnická, autor často musí osvětlovat jednotlivé dílčí jevy a hledat pro ně pojmenování.
Rok za rokem, hra za hrou, píseň za písní. Historické záznamy v optimální zvukové podobě, zasvěcený a obsáhlý komentář v rozsáhlém bookletu - takový je obsah tohoto kouzelného papírového boxu. Od Vest Pocket Revue až po Duplicitní a Neautentické nahrávky. Všechny slavné inscenace a songy.
Disertační práce předkládá analýzu herectví jako fenoménu veřejného vystupování závisejícího na kvalitě duchovní existence. V rovině metodologické představuje pokus o objektivní výpověď nevylučující osobní zkušenost autora.
Karel Štědrý (1985) si od studií na pražské VŠUP v ateliéru malby Stanislava Diviše vypracoval svůj nezaměnitelný a dobře rozpoznatelný rukopis s výraznou barevností a plastičností, jeho obrazy vytvářejí dojem, že vystupují ven z plátna.
Inspirován románem Abbé Prévosta stvořil básník Vítězslav Nezval romantický klenot, divadelní hru o nekonečné lásce šestnáctileté Manon a rytíře maltézského řádu des Grieux. Básnické hodnoty textu a skotačivá dějovost navázaly na etapu Nezvalovy avantgardní poezie. Hra se stala v době svého vzniku (1940) revoluční událostí tehdejší kultury.