Pod titulem 2. výběr skladeb se skrývají nikoli originální skladby španělského kytaristy, ale jeho proslulé, nástrojově vděčné transkripce - úpravy slavných skladeb světového repertoáru pro kytaru, které napsal pro svá vlastní vystoupení a s nimiž na koncertech sklízel obdiv a uznání.
Pět romantických písní o lásce, op. 38 jednoho z čelných představitelů české hudby 2. poloviny 20. století, Viktora Kalabise, vzniklo v roce 1974. Cyklus je komponován na texty Reinera Marii Rilka. Výběrem a řazením básní koncipuje autor svůj písňový cyklus jako myšlenkový a citový celek, v němž hloubka textu je umocňována řečí hudby.
Suita čtyř půvabných, hráčsky přístupných valčíků ze Smetanova mládí.
Třetím titulem Souborného kritického vydání děl Miloslava Kabeláče (1908-1979) jsou Drobné skladby pro klavír. Tato volná řada sedmi klavírních kompozic, které jejich autor, jeden z nejzajímavějších zjevů české hudební kultury 2. poloviny 20. století, vytvořil v rozmezí let 1946 a 1961, vychází nyní tiskem poprvé.
Smyčcový kvartet č. 4 Bohuslava Martinů (1890-1959) vznikl v Paříži v roce 1937 a poprvé byl tamtéž soukromě proveden o rok později. Skladatelova emigrace do USA a poválečný politický vývoj v Československu ovšem způsobily, že dílo po dlouhá léta zůstalo zapomenuto v archivu rodiny Pucových, jimž je autor věnoval.
ed. Jan Racek, rev. Jaroslav Pohanka Jako součást rozsáhlé edice Musica Antiqua Bohemica vyšly v padesátých letech skladby pro kytaru Jana Antonína Losyho. Editoři Dr. Jan Racek a Dr. Jaroslav Pohanka zde zařadili skladby z rukopisných kytarových tabulatur nacházejících se v Národní knihovně, v knihovnách Národního muzea a Moravského muzea.
Malá noční hudba (KV 525) jako jeden z opravdových hitů klasické hudby bývá vydávána v nejrůznějších úpravách. V Lidové edici vychází Mozartova původně smyčcová serenáda v úpravě pro klavír.
Po úspěšném vydání klavírního Koledníčku Jiřího Temla vychází nyní autorova úprava dvaceti osmi vánočních písní pro tři nástroje (dvoje housle či dva dechové nástroje v C ladění, nebo dva B klarinety s doprovodem violoncella). Part 1. houslí je opatřen textem a akordovými značkami tak, aby mohl sloužit také ke zpěvu a kytarovému, popř.
rev. Emma Doležalová Tento cyklus deseti klavírních maličkostí od Jana Hanuše je určen pro nejmenší pianisty, pro něž bývá zpravidla velmi obtížné vybrat adekvátní přednesové skladby, respektující dětskou mentalitu, ale také jejich technickou úroveň.
Klavírní sonáta soudobého českého komponisty a hudebního publicisty O. F. Korteho vyšla poprvé roku 1955. Skutečnost, že před čtyřmi lety byla vydána opět a toto vydání je nyní nutno reprintovat, svědčí o kvalitách skladby a zájmu interpretů o ni.
Cyklus Sedm skladeb pro klavír op. 14 je druhým titulem Souborného kritického vydání děl Miloslava Kabeláče (1908-1979), významného českého autora využívajícího ve své tvorbě neotřelých skladebných postupů (vytváření a práce s vlastními mody) a inspiračních zdrojů (mimoevropské hudební kultury, gregoriánský chorál).
Ivana Loudová (*1941), mj. žačka Miloslava Kabeláče a Oliviera Messiaena, ve své hudbě usiluje o dokonalost formy spojenou s organickým rozvíjením hudebního obsahu. V každém díle vytváří silné vnitřní napětí, bohatě užívá fantazii a hledá specifickou formu, odpovídající co nejvíc obsahu skladby.
Hanušovo klavírní trio Fresky pro housle, violoncello a klavír z roku 1961 patří mezi stálé a oblíbené opusy v repertoárech českých i zahraničních komorních souborů.
Nakladatelství Editio Bärenreiter Praha přichází s další novinkou z pera známého českého kytaristy a skladatele Jiřího Jirmala (nar. 1925). Skladba Suite Azure byla napsána v roce 2001 a je autorovou reflexí na hudbu Jižní Ameriky, provázející skladatele již od počátku jeho umělecké dráhy.
Vydání skladby Vůně vyhaslých stínů op.14 pro kytaru sólo od mladého českého autora Martina Hyblera je příspěvkem našeho nakladatelství k rozšíření soudobého českého repertoáru pro kytaru. Skladba vznikla na podzim roku 1999 a je autorovým intimním vyznáním víry v koloběh života a s ním související pomíjivost.
V období baroka byla úprava kytarových skladeb pro loutnu (a naopak loutnových pro kytaru) naprosto běžná. Loutnovou Suitu B dur, zachovanou v úvodu rukopisného sborníku Musica sopra il liuto, upravil pro kytaru podle dobových zvyklostí Stanislav Juřica. Ivan Jelínek (1683-1759), současník Bachův a Händelův, byl varhaníkem benediktinského kláštera sv. Jana pod Skalou.
Skladba, v níž autor použil tři části ze 150. žalmu, vyniká přehlednou stavbou a ukazuje skladatelův nevšední cit pro harmonii v návaznosti na možnosti dětského nebo ženského sboru.
Obsah: autor hudby / textu / skladba Jirásek Jan / Chum Jiří: Kuchyňská tragédie Jirásek Jan / Hrubín František: Mateřídouška Jirásek Jan / Hrubín František: Kopretiny Jirásek Jan / Chum Jiří: Ranní ptáče Jirásek Jan / Chum Jiří: Podzim Jirásek Jan / Hrubín František: Zima Jirásek Jan / Chum Jiří: Dopravní krtek
Flétnová sonatina Miroslava Kubičky (* 1951) z dob jeho studií si dodnes udržela mladistvý elán a i nadále zůstává na repertoáru flétnistů. Motto v záhlaví skladby, citát z Vergiliových Bukolik o veselém pískajícím pastýři, předurčuje svěžest a brilanci celé třívěté kompozice.
