Vzpomenete si na nějakou strhující akční scénu?
- první urtextová edice - předmluva a kritická zpráva editora - oblíbené dílo pro dechové kvinteto - druhý titul ediční řady „Terezínští skladatelé“ Pavel Haas (1899–1944), jeden z nejnadanějších žáků Leoše Janáčka, napsal svůj Dechový kvintet op. 10 v roce 1929.
Projekt seznamuje veřejnost s mnohovrstevnatou osobností malířky, ilustrátorky a designérky textilu Marie Fischerové-Kvěchové, která byla odvážnou a emancipovanou ženou, ale také milující matkou a duší vily Sakrabonie v Černošicích, kde se koncentrovalo společenství jedné z mnoha větví rodiny Fischerových.
Punkem to začalo a punkem to končí je třetí kniha volné punkové trilogie z pera obou autorů (44 známek punku a Malá historie punku aneb zpátky ke kořenům). Jak název napovídá, věnuje se nejen období před a bezprostředně po vzniku punku v Anglii, ale nahlédne i do současna, kdy je punk v té či oné formě obsažen v mnoha hudebních směrech.
Cílem této antologie je předložit čtenáři reprezentativní průřez teoretickým myšlením některých klíčových skladatelů druhé poloviny dvacátého století.
Petr Zatloukal (*1956 ), dlouholetý vedoucí fotografického ateliéru na PdF UP v Olomouc, absolvent fotografické speciálky, kterou na Lidové škole umění v Olomouci vedl fotograf Miloslav Stibor (1927–2011), a Institutu výtvarné fotografie Svazu českých fotografů v Praze.
Tato kolekce obsahuje 40 lidových písní a 10 jejich dalších variant. Ve všech je citován název města Olomouci nebo některé jeho části (Svatý Kopeček, Hodolany). Písně pocházejí z Moravy, Čech a polské Haliče. Mírně převažují písně z vojenského období, kdy Olomouc byla rakouskou vojenskou pevností proti Prusům.
Kniha přináší nový pohled na lidovou píseň v Čechách a představuje dosud nejpodrobnější výklad její hudební stránky. Autor uplatňuje hledisko hudebně vývojové – tedy přístup, který spočívá v rozlišení vývojově starších a mladších hudebních forem. Téma je zasazeno do širšího středoevropského kontextu.
Josef Mysliveček (1737–1781), syn mlynáře, se stal jedním z nejvyhledávanějších skladatelů vážné opery druhé poloviny 18. století. Dosáhl úspěchu v Itálii a ovlivnil mladého W. A. Mozarta, s nímž se několik let přátelil. Kniha amerického muzikologa Daniela E.
Malíř František Líbal je padesát let po své smrti obsáhle představen v monografii Oblaka něžného hněvu. Řada fotografii tlumočí v knize jeho rané začátky, odehrávající se ve Francii a Itálii.
Malíř Zdeněk Sýkora (1920–2011) již v šedesátých letech 20. století používal počítač k programování svých strukturálních obrazů, díky nimž se stal známým i na Západě a byl pozván na prestižní přehlídku documenta 4, konanou v Kasselu v roce 1968. V literatuře bývá často uváděn jako „počítačový umělec“.
Od antické tragédie k postdramatickému divadlu: v sedmi přehledně strukturovaných kapitolách představuje Andreas Kotte dějiny evropského divadla od starověku po současnost. Všímá si impulsů, novinek i rušivých zlomů ve vývoji divadelního umění stejně jako proměn podmínek, v němž probíhal: kde leží kořeny divadla?
Další dřevěná kniha pana Patřičného – cesta dovnitř stromu i pod kůru člověka. Kniha popisuje jak využít obrazy ze dřeva a kresby ve dřevě ve výtvarné práci a jaký bonus mají sochy ze dřeva proti těm z jiných materiálů.
Jak se hrad stavěl, jak se dobýval a bránil, jak se na něm žilo. Středověké hrady byly budovány pro obranu a byly symbolem moci a autority. Jak se stavěly, jak se bránily dobyvatelům a jak se na nich žilo? Z prostých dřevěných fortifikací se postupně vyvinuly v komplexní kamenné struktury velikosti malé vesnice!
Kniha Umění a emancipace je v českém prostředí prvním uceleným pokusem vyrovnat se s odkazem významného polského intelektuála, jehož myšlenky zůstávají podnětné nejen na poli dějin moderního a současného umění.
V polovině 60. let odchází Living Theatre do Evropy, aby uskutečnil rozchod s americkou kulturou a šířil myšlenku anarchistické revoluce. Během pobytu v Evropě vytvoří soubor několik inscenací, které zobrazí téma revoluce pomocí řady nových scénických postupů.
Kniha autora Vojtěcha Pokorného pojednává nejen o dějinách nejstarší křesťanské svatyně v pražských Dejvicích, ale i o minulosti lokality samotné, počínaje prvním osídlením v pozdní době kamenné až po současnost.
Kniha je věnovaná sepulkrálnímu sochařství českého středověku v rozmezí šesti staletí. Hlavní devíza spočívá v komplexnosti pohledu a v interdisciplinárním přístupu ke studovanému materiálu. Text knihy sestává ze dvou základních částí – z úvodních studií a podrobného katalogu.
