Nosné konstrukce jsou podstatnou součástí historické stavby, je nutno je chránit a opravovat tak, aby nebyla narušena památková hodnota objektu.
Často sa v súvislosti s činnosťou žien, napr. v autorskej tvorbe, pri manažovaní divadla, v teatrológii, konštatuje tzv. pragmatický rozpor, ktorý „nehovorí o tom, o čom nie je možné hovoriť, ale ukazuje, že je tu niečo, o čom sa hovoriť nedá...“ Na tento rozpor narážam v praxi a v osobnom živote stále.
Středozem, hobiti, elfové a skřeti, filmové adaptace a mnoho dalšího!
Trilógia Fujary a píšťaly je knižné dielo reflektujúce poznatky bývalých a súčasných majstrov – výrobcov fujár a píšťal. Cieľom knižného projektu je uchovanie kultúrneho dedičstva Slovenska zameraného na fenomén našej ľudovej kultúry – na fujary a píšťaly. Tematicky aj generačne nadväzuje na predošlú knihu Majstri.
- Souborné vydání - všechny tři sešity v jednom svazku - nově revidováno dle dostupných pramenů - nové prstoklady Giorgio Koukl - předmluva a rozšířená kritická zpráva k celému obsahu (cz./ger./eng./fr.
Rukopis tohoto neznámého díla Martinů objevil editor Aleš Březina v roce 1996 v jižní Francii za pomoci malíře Rudolfa Kundery, skladatelova dlouholetého přítele. Martinů jej napsal v r. 1940 během útěku před nacistickým nebezpečím, který jej vedl z jižní Francie přes Španělsko a Portugalsko až do USA.
Písňový soubor Dvacet šest lidových balad vznikl postupně v letech 1906-1916 na okraji jiných větších děl Leoše Janáčka. Písně nejsou ovšem všechny baladického charakteru a byly autorem vybírány dost nesoustavně z vlastních zápisů lidových písní. Vznikl tak čtyřdílný cyklus vnitřně velmi odlišný charakterem a podáním.
Starý lidový zvyk vítání jara a symbolické čarování nad lesními prameny, čištění studánek a otevření cesty novému životu, to je námět Martinů komorní kantáty pro ženský sbor, sóla a recitaci s doprovodem dvou houslí, violy a klavíru. Otvírání sudánek je první z cyklu čtyř kantát na texty básníka Miloslava Bureše opěvujících rodnou Vysočinu.
Janáček Leoš: A choť sem ja Janáček Leoš: Dyž sem šel Janáček Leoš: A choť sem děvucha Janáček Leoš: To naše staveni Janáček Leoš: Aj, co to tam šusti Janáček Leoš: V kolaji voda Janáček Leoš: Aj, co to je za slaviček Janáček Leoš: Panimamo, švarnu cerku matě Janáček Leoš: A dybyste zapřihli Janáček Leoš: V černym lese
- standardní repertoár pro žáky a studenty - nová předmluva předního dvořákovského badatele Davida R. Beveridge v trojjazyčné verzi (anglicky, česky, německy) - houslový part vybaven prstoklady
- nejpopulárnější Dvořákovy skladby vůbec - nová trojjazyčná (německy, anglicky, česky) předmluva Hanse-Joachima Hinrichsena a Ivany Rentsch - nová notosazba v tradičním praktickém formátu primo - secondo Neomylný obchodní instinkt vedl berlínského nakladatele Fritze Simrocka na začátku roku 1878 k tomu, aby požádal tehdy ještě málo známého českého
Na počátku hudební kariéry Leoše Janáčka (1854-1928) stál mimo jiné i sen o dráze klavírního virtuoza. Janáček však během studií v Lipsku pochopil, že není ke dráze koncertního pianisty předurčen.
Jediná Smetanova kantáta pro smíšený sbor a orchestr na slova obrozenského básníka Jana z Hvězdy patří dávno k základnímu repertoáru české vokální tvorby. Definitivní úpravu pro uvedené obsazení dokončil skladatel v r. 1878, tiskem vyšla poprvé až v roce 1882 v původní úpravě s průvodem klavíru na dvě ruce.
Martinů Bohuslav: Vysoká veža Martinů Bohuslav: Prosba Martinů Bohuslav: Smutný milý Martinů Bohuslav: Veselá dievča Martinů Bohuslav: Zvědavá dievča Martinů Bohuslav: Touha Martinů Bohuslav: Opuštěný milý Martinů Bohuslav: Bohatá milá
Základní dílo pedagogické literatury pro klavír vychází již v 17. vydání. Ve výběru a nástrojové revizi V. Kurze přináší drobnější sonátové útvary klasického stylu. Skladby obou svazků Sonatin a rond patří díky své mnohostrannosti mezi vděčné kusy klavírního repertoáru nejen začínajících interpretů. První sešit nabízí všech šest sonatin op.
Lyrický príbeh emocionálneho dozrievania a vzťahu dvoch mladých ľudí, ktorí sa snažia zakryť svoju neistotu, neskúsenosť a strach zo života hraným cynizmom a odmietavou pózou voči súdobej spoločnosti. Je to prvý film v dejinách slovenskej kinematografie, ktorý prináša tému prirodzeného hodnotového aj spoločenského porovnania prostredia mesta a vidieka.
Publikace je významným příspěvkem k poznání historie české kultury a jejích interpretů v době, kdy se rozvíjela a začínala se prosazovat jako ukazatel české kultury a svébytnosti.
Jaroslav Kučera (*1946) patří mezi špičkové fotoreportéry a dokumentaristy, jejichž snímky dokáží samy o sobě vyprávět příběhy. Stačí jim k tomu obraz, slova nejsou nutná.
Tato monografie vychází z potřeby definovat a ohledat území, ve kterém se nachází loutka a loutkové divadlo ve vztahu k současnému postmediálnímu diskursu. V následujících kapitolách se setkávají přístupy teoretické i praktické v záměru představit co nejširší úhel pohledu na současný vztah technologie, loutky, magie k našemu světu.
Kniha prináša čitateľovi farebné portrétové fotografie s nápaditým rukopisom fotografa Stana Fehéra. Básne poetky Zdenky Lacikovej s typickou žensky krehkou lyrikou sú písané viazaným veršom.