Novodobá výtvarná dílna je alternativou k běžným formám edukace na našich školách. Organizační forma dílny umožňuje účastníkům práci v delších časových celcích a přináší jim jedinečnou zkušenost sdílení tvůrčí pracovní atmosféry.
Tato původní encyklopedie obsahuje srozumitelný výklad několika set stěžejních pojmů z ekonomie a práva, neboť tyto oblasti spolu mnohdy úzce souvisejí.
Zkonstruování vzdělávacího programu předpokládá zvládnutí řady odborných dovedností, zejména tzv. pedagogického projektování. V rámci své profesní přípravy se učitelé s nácvikem této dovednosti většinou nesetkali a nesetkávají.
Victor L. Schermer působí jako psychoanalytický psychoterapeut s velkým zájmem o alternativní terapie a různé duchovní tradice. V praxi poznal, že psychoanalytická léčba často nepřináší tak dobré výsledky jako duchovně orientované terapie (především AA – Anonymní alkoholici, ale i jiné terapie).
Strach vzniká v situacích, které jsou pro jedince významné. Na vzniklé situace jedinec reaguje určitými změnami jednání a chování a strachová reakce - strach je součástí vztahu subjektu a objektu. Při tomto vztahu se mohou objevit zvláštní odpovědi (mnohdy veliké intenzity), které označujeme jako strach.
Dílo Jeana Piageta, zakladatele vývojové psychologie, lze konzistentně vykládat nejen jako psychologické, ale také pedagogické, sociologické či biologické. Páteří jeho díla však je projekt genetické epistemologie. Ta je prezentována jako plnohodnotná koncepce, která navazuje na tradiční noetické otázky, nabízí jejich řešení slučitelné s poznatky vědy 20.
V řadě zemí, zejména anglosaských, vedla neúnosná míra kázeňských problémů ve školách spolu se složitostí fenoménu kázně ke konstituování pedagogické subdisciplíny zvané „Classroom Management“. Publikace nahlíží na kázeň jako na komplexní fenomén, poukazuje na souvislosti kázně a společenskovědních disciplín, zejména pedagogiky a psychologie.
Název knihy Samuela Slippa odkazuje na název slavného feministického díla Betty Friedanové (The Feminine Mystique). Autor se zabývá především Freudovým názorem na ženy, který, jak je dnes již všeobecně známo, byl v mnoha ohledech přinejmenším zkreslený, a klade otázku, proč se jeden z nejvýznačnějších myslitelů 20. století tak zásadně mýlil.
Kniha je pokusem o pochopení situace, do níž se dostávají lidé, kteří z nějakého důvodu „slyší hlasy“.
Autor Jan Poněšický v publikaci Úvod do moderní psychoanalýzy představuje psychoanalýzu jako napínavou, stále se vyvíjející a hledající vědu o člověku. Kniha se zabývá problematikou nevědomí, vývojem analýzy ve 20.
Autoři, kteří se v této publikaci věnují problematice psychosomatickémedicíny, reprezentují různé myšlenkové trendy. Je zde zastoupen přístupfilosofický, přístupy zastávající hlediska několika psychologických apsychoterapeutických směrů a také přístupy zastoupené některými medicínskýmiobory.
Kniha je ukázkou humanistického přístupu k psychoterapii. Autorka teoreticky vychází ze Sullivanovy varianty psychoanalytického léčení, ale její osobní přístup je ovlivněn především dlouhodobou prací s duševně vážně nemocnými pacienty, kde je nutno počítat s daleko nižším prahem úzkosti než u běžných neurotiků.
V profesích, které jsou určitým způsobem svázané s terapií, budí nové techniky a přístupy k supervizi značný zájem. Autoři této poučné knihy proto přemýšlí nad charakterem supervize a zkoumají, jak ji blíže definovat a rozvíjet do větší hloubky.
Od knihy Johna Locka Esej o lidském rozumu až po nejnovější vydání Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch bylo na šílenství pohlíženo jako na směsici pochybených myšlenek podnícených vyšinutou a divokou imaginací.
Kniha čtenářům nabízí jedinečný přehled nejmodernějších metod užívaných v teoretickém výzkumu i terapeutické praxi v rámci tohoto významného vědeckého oboru.
