Caragialova vrcholná komedie Ztracený dopis (1884) je dodnes uváděna na rumunských i zahraničních scénách. Odehrává se začátkem 80. let v rumunském provinčním městečku, ale celkový smysl toto vymezení daleko přesahuje. Zápletka je založena na volebním konfliktu mezi konzervativci a liberály a dostává se do pohybu díky kompromitujícímu milostnému psaníčku.
Publikace je tuzemským příspěvkem k tematice reprezentace holokaustu v narativní kinematografii, disciplíně rozvíjené v rámci tzv. „holocaust studies“. Na příkladu československých a českých filmů o holokaustu natočených mezi lety 1948–2019 se zaobírá funkcí tzv.
ŠTEFAN BOBOTA (1942 Šurany /okr. Nové Zámky/) V rokoch 1956 – 1960 študoval na Škole umeleckého priemyslu v Bratislave, v rokoch 1960 – 1966 na bratislavskej Vysokej škole výtvarných umení v oddelení monumentálnej maľby (prof. P. Matejka).
- nová ucelená koncepce výuky elementární hry na klavír - osvojení základních pianistických návyků bez drilu a s radostí ze hry - získání kvalitní technické výbavy pro další růst hráčských dovedností - důraz na přirozený hudební rozvoj s podporou českých lidových písní a říkadel - velmi propracované postupné seznamování s notovým textem a
Publikace doprovází stejnojmennou výstavu, jejímž prostřednictvím Uměleckoprůmyslové museum v Praze představuje sbírku skla podnikatele ve stavebnictví, mecenáše a spoluzakladatele muzea Vojtěcha Lanny (1836–1909). Jeho zájem na vzniku muzea vycházel z jeho sběratelské vášně a zaujetí pro zvelebení kulturních a hospodářských poměrů v Čechách.
Publikace představuje plakát jako vizuální komunikační médium, které používá specifickou řeč propojující obraz a text. Plakát slouží ke sdělení informace krátkodobého významu, proto vychází z bezprostředního, dobově aktuálního jazyka, srozumitelného napříč širokým sociálním spektrem.
Kniha Josef Sudek / Otto Rothmayer: Návštěva u pana kouzelníka vychází ze stejnojmenné výstavy konané v roce 2021 a 2022 ke 125. výročí narození Josefa Sudka a 55. výročí úmrtí architekta Otto Rothmayera v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze.
Předmětem monografie je detailní studium archeologických středověkých a raně novověkých textilií, které se zachovaly v různých nálezových situacích Pražského hradu a představují jedinečný soubor luxusních předmětů dokládajících vysokou úroveň dobové textilní produkce. Monografie je rozdělena do dvou částí – textové a katalogové.
Blanka Lamrová (nar. 1949), rodačka z Litovle, patří k nenápadným osobnostem české fotografické scény. Po studiích na Střední průmyslové škole grafické v Praze (1968-1972) pracovala neuvěřitelných 43 let (1972 – 2015) jako fotografka v Národní galerii v Praze.
Kostel Panny Marie před Týnem, od 14. století hlavní farní chrám Starého Města, po husitských válkách hlavní kostel utrakvistické církve v Čechách a na Moravě a nepřehlédnutelná dominanta historického jádra Prahy, představuje po Svatovítské katedrále druhou nejvýznamnější pražskou středověkou sakrální stavbu.
Publikace věnuje pozornost malíři, výtvarnému teoretikovi a výtvarnému pedagogovi F. V. Mokrému (1892–1975), osobnosti, jež dosud nebyla historií umění dostatečně zhodnocena. Syntetické pojednání o výtazném představiteli vlivné generace pedagogicky působících umělců první poloviny 20.
Španělský fotograf narozený a žijící v Praze. Fotografování se začal věnovat až v hluboké dospělosti a dnes se věnuje převážně černobílé fotografii. Kniha obsahuje černobílé fotografie Prahy, pořízené v letech 2006 až 2023 během častých procházek ulicemi magického města.
Fotograf Karel Ševčík (*1983) pochází z malého moravského města Otrokovice. Přesto zaujal svou fotografickou tvorbou nejen doma, ale i v zahraničí. Během 13 let, po které se fotografování věnuje, již získal několik ocenění a řada jeho fotografií byla publikována i v zahraničních časopisech a webech.
Vše, co potřebujete vědět o největším fantasy seriálu posledních let. Všechny řady, profily postav, svět Západozemí a další!
Zdena Gruberová (1933 – 2017) patrila k najvýraznejším a najvyhľadávanejším hereckým predstaviteľkám svojej generácie v divadle, rozhlase, televízii i filme. Spočiatku si ju diváci zafixovali ako interpretku lyrických stvorení a duševne senzitívnych žien.
Monografia s názvom Ivan Csudai: Causa vivendi (Obrazy 2011 – 2022) je v poradí treťou monografiou, ktorá mapuje a interpretuje tvorbu tohto významného slovenského výtvarného umelca. Nateraz posledná monografia sa zameriava na tvorbu po roku 2011, teda po roku, kedy sa začína nová etapa v umeleckom vývine výtvarníka.
Autor provádí návštěvníky metropole nad Temží po místech spojených s životy britských i zahraničních spisovatelů, malířů, hudebníků i jiných významných historických postav. Představení domů, kde tito lidé žili, doplňuje líčení jejich životních příběhů i nejrůznější zajímavosti, které se o nich tradují.
Dílo Kamily Ženaté nelze přiřadit k žádným skupinovým trendům tuzemské výtvarné scény posledních dekád. Autorka patří ke generaci umělců, která, slovy kunsthistoričky Mileny Slavické, „byla jakoby zasypána pískem“.
