Obsah: autor hudby / textu / skladba Jirásek Jan / Chum Jiří: Kuchyňská tragédie Jirásek Jan / Hrubín František: Mateřídouška Jirásek Jan / Hrubín František: Kopretiny Jirásek Jan / Chum Jiří: Ranní ptáče Jirásek Jan / Chum Jiří: Podzim Jirásek Jan / Hrubín František: Zima Jirásek Jan / Chum Jiří: Dopravní krtek
Flétnová sonatina Miroslava Kubičky (* 1951) z dob jeho studií si dodnes udržela mladistvý elán a i nadále zůstává na repertoáru flétnistů. Motto v záhlaví skladby, citát z Vergiliových Bukolik o veselém pískajícím pastýři, předurčuje svěžest a brilanci celé třívěté kompozice.
Miloslav Kabeláč se začal po druhé světové válce soustavněji zabývat problematikou mimoevropských hudebních kultur. V jeho tvorbě najdeme inspirace touto hudbou nejednou, avšak nejvýraznějším tvůrčím plodem tohoto Kabeláčova zájmu je právě klavírní cyklus Cizokrajné motivy, op.
Miloslav Kabeláč zkomponoval pouze tři komorní díla pro flétnu - dvě z nich (pro flétnu sólo) přináší nyní Editio Bärenreiter Praha. Malou suitu (Partitu piccolu), op. 13 psal Kabeláč v lednu 1944 během své práce na 2. symfonii - chtěl si tu vyzkoušet skladbu pro jednohlasý nástroj bez doprovodu.
Revize houslového partu Václav Snítil Burleska Jana Kubelíka (1880-1940), virtuosa a skladatele, jenž proslavil české houslové umění po celém světě a byl nazýván novým Paganinim, vznikla v roce 1928.
Revize houslového partu Václav Snítil František Ondříček (1857-1922), jeden z nejslavnějších světových houslistů, byl obdivován zejména pro svou plnokrevnou hudebnost, vrcholnou techniku a podmanivost slohového podání. Je však znám také jako skladatel lidově bezprostředních, muzikantsky svěžích a svrchovaně účinných houslových kusů.
Sonáta pro housle a klavír vznikla v letech 1987-1989 z podnětu houslisty Čeňka Pavlíka, kterému je skladba rovněž věnována. Jedná se o třívětý cyklus s dynamickou první větou, v níž se střídají rychlé dramatické úseky s klidnějšími lyrickými částmi.
Publikace Divadlo a svoboda – První dekáda nezávislosti českého divadla po roce 1989 představuje bouřlivou energii a pluralitu estetik, témat i aktivit českého nezávislého divadla prvního porevolučního desetiletí.
Rozsáhlý cyklus fotografií Michała Szalasta o albínech z tanzanského ostrova Ukerewe na Viktoriině jezeře značně koriguje naše obvyklé představy o tragickém životě lidí, kteří jsou kvůli odlišné barvě kůže svými černými spoluobčany nenáviděni, ostrakizování a někdy i zabíjeni.
Obsah: autor hudby / textu / skladba Pihrt Otakar / Mička Ivo: Jarní píseň (polka) Pihrt Otakar / Kraus Ronad: Berounské brány (valčík)
Obsah: autor hudby / textu / skladba Bílý Jaroslav / Blaštík Jan: Úsměvný valčík Maršík Josef / Čiháková Hana: Holka jako malina (polka)
Obsah: autor hudby / textu / skladba Smišovský Blahoslav (hudba i text): Domů (valčík) Smišovský Blahoslav / Babula Václav: Jen kousek nálady (polka)
Bachova skladba Preludium, fuga a allegro byla původně určena klávesovému nástroji zvanému loutnové cembalo. Snahou tohoto nástroje bylo napodobit krásný zvuk loutny. Ve snaze o věrnou reprodukci se skladba často hraje na desetistrunnou kytaru, která pokrývá plně její basový rozsah.
Kytarista a skladatel Michal Hromek. se vedle své vlastní tvorby zabývá také adaptacemi folkloru. Tematický materiál předkládané pětice skladeb s názvem Ostrovní dueta tvoří lidové písně z Anglie, Skotska a Irska, které autor dotváří nejrůznějšími způsoby.
Proslulá sbírka duchovních písní s poetickým názvem Trutznachtigall oder Geistlich-Poetisch Lust Waldleins vyšla poprvé roku 1634 ještě bez nápěvů, po autorově smrti pak v Kolíně roku 1649 s melodií a basem. Básníkem těchto skvostů německé katolické lyriky byl Friedrich Spee von Langenfeld.
